La Belle Dame Sans Merci

Fleret

1:VHyčichlá růže přEed hotelem na chodnF#íku
zHas prodává svEou něhu sterilnF#í,
v bG#mílých šatičkC#mách, zkrvavělá od neF#onů,
v čG#melistech očí svC#mírá lhostejnF#os[(D)]t.
2:Když půlnoční slunko drnčí na chodníku,
ženské tváře ztrácejí mdlý třpyt,
diskrétní vrchní vnucuje s láhví vodky
za cizí prachy cizí vychladlost.
R:K rF#ánu už své tC#ělo ani nHevnímF#á
a cHítí se jF#ak prasklé zC#rcadlo snF#ů,
na bílý strC#op si mořské vHlny promítF#á,
jak jdHou, jdG#mou k příkrým břF#ehům.
3:Když zvedneš tu růži ležící na chodníku,
o umělé trny si neroztrhneš dlaň,
bez dlouhých řečí pak provede tě rájem,
a snídat budeš zase sám.
*:VHyčichlá růže přEed hotelem na chodnF#íku
mHaličkou rukou mEávla na taxF#ík,
G#ma tvá láska bC#mez haléře, pG#muklý zvon, co spC#madl z věže,
hlG#medá tu svou lC#ma belle dame sans mF#erci.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:51:33.422+00:00
Výsledky hledání: